Ve své první knize vydané za jeho papežství vyzývá František celé lidstvo k intimnímu a osobnímu dialogu na téma Božího milosrdenství, které je již dlouho základem jeho víry a od nástupu na Svatý Stolec jeho hlavním mottem.
Kniha je dialogem mezi ním novinářem Andreou Torniellim. František v něm líčí své vzpomínky z mládí a zkušenosti, který nabyl jako pastor. Hlavním tématem je "Milosrdenství jako nejdůležitější vlastnost Boha". „Bůh si nepřeje, aby jakákoli duše byla zatracena. Jeho milost je nekonečně větší než naše hříchy," píše. Stejně tak ani církev nemá právo zavírat komukoli dveře. Naopak, její povinností je najít cestu ke všem lidem, k jejich duším a srdcím, aby si byli schopni uvědomit své hříchy, převzít za ně odpovědnost a upustit od konání špatných skutků.
Jako první jihoamerický jezuita byl zvolen římským biskupem. František cestuje po celém světě a šíří poselství Božího milosrdenství k největším shromážděním v papežské historii. Kniha souzní s jeho touhou oslovit všechny, kteří hledají smysl života, přivést je na cestu k míru, usmíření a zhojení tělesných i duchovních ran. Vychází ve více než osmdesáti zemích po celém světě.
"Boží jméno je Milosrdenství. V každé situaci můžeme nalézt řešení, nejsme odsouzeni k propadnutí se do tekutého písku. " – František